Klien­to­va part­ner­ka byla smut­ná z toho, že jí part­ner nedává dárky.

Jinak jim to kla­pa­lo, ale tomuh­le vůbec nerozuměla.

Když jsem se s ním bav­il a zjišťo­val, proč to tak má nas­tavené, přišli jsme na kla­sický důvod (u něj v rod­ině se to neděla­lo) i na jeho zkresle­nou před­stavu.

 

Říkal mi „já dárky neřeším, nepotře­bu­ji je dostá­vat, tak je nedávám“.

 

Prob­lém byl v tom, že jsme vůbec nem­luvili o něm, ale o jeho part­nerce.

 

Snažil jsem se mu vysvětlit, že nezáleží na tom, zda on dárky řeší nebo ne, ale aby udělal part­nerku šťast­nou, musí se zají­mat o to, zda řeší dárky ona.

V tom je ten zásadní problém a tudy vede cesta k vyšší partnerské spokojenosti.

 

„Pokud dárky neřešíš, ona Ti dárky dávat nemusí, ale pokud ona považu­je dárky za pro­jev lásky, měl bys s tím něco dělat!“

 

Někdy sto­jíme pří­mo před samot­ným prob­lémem, který má lehké řešení, ale my ho nev­idíme. Pro­to je dobré, prom­lu­vit si s někým jiným, kdo má jiný úhel pohle­du na prob­lém, dokáže říci své zkušenos­ti, vložit nadhled, nezávis­lý názor.