Můžeme si pod tím před­stavit mno­ho a nebo také nic. „Zase něk­do vykřiku­je“…

Fak­tem ale je, že stereo­typ ubíjí naši spoko­jenost. Ať už ve vztazích či naši samot­nou.

Někdy si ale to naše „křečkovství“ (z domu do práce, z práce pro rohlíky a domů, vys­pat a do práce…) uvě­domíme až tehdy, když se stane něco zásad­ního a my zjistíme, že můžeme o něco při­jít, něco nestíháme, vlast­ně už nemusíme sti­h­nout.

Víte, o čem píši? Když zavírali restau­race, větši­na lidí na posled­ní chvíli běžela na večeři, aby o to nepřišla, přestože před tím rok nikde neby­la.

Měli bychom se čas­to zas­tavit a zamyslet se, čím si můžeme zpestřit ten náš živ­ot, den, aby byl vese­le­jší, zají­mavější, radost­nější, bohatší, usmě­vavější, záživnější, zážitkovější, barevnější, naplněnější…

 

A to je to „Žij dnes“ / “žij naplno“ / „žij tady a teď“.

 

Nic složitého, nic, co bychom si nemohli dovolit.
Je to jen v našich rukách/hlavách.

Jsme, do jisté míry, sami strůjcem naše­ho štěstí.

Udělej dnes něco jinak, pro­tože včere­jšek už není a zítřek?

Uvítej tu další novou příleži­tost být zde a radovat se ze živ­ota!

 

Krás­né ráno a nový den!
Láďa

 

Občas pořádám work­shop „Poz­i­tivní restart mys­li“.
Také jsem nap­sal 30ti den­ní emailový pro­gram „Poz­i­tivní restart mys­li“, který během měsíce
vylepší tvůj poz­i­tivní pohled na svět.
I při osob­ní konzultaci řešíme způ­so­by, jak se cítit lépe.