Naše přesvědčení

Jsme tím, co si mys­líme, že jsme. Ze svých myšlenek stavíme svůj svět.

Bud­dha

Přečetl jsem zrov­na vel­mi pěknou knížku, kde se (mimo jiné) naráží na přesvědčení, která o sobě máme.

(Časté téma u konzul­tací – koho se to také netýká, že?)

Většina lidí se chová podle toho, co si o sobě myslí – jací jsou.

A jak na to přišli?

Během celého živ­ota si o sobě děláme urči­tou před­stavu na zák­ladě toho, co nám říka­jí ostat­ní, co se nám zrov­na daří či nedaří nebo co pod­vě­domě vyvodíme ze svých prožitků a zkušenos­tí.

Již v dět­ství se utváří větši­na před­stav, jež o sobě máme. Větši­nou jsou založe­ny na vel­mi sil­ných emo­cionál­ních zážitcích. A ty neg­a­tivní se „zapíší tučněji“.

Je to hodně o tom, jaký štěstí jste měli na rodiče.

Pokud se vám něco podaří, je to skvělá zprá­va pro budouc­nost. Již v budouc­nu víte, že jste to dokáza­li, že vám to uděla­lo radost, že vás něk­do pochválil, že na to máte. Prostě vám to dodá odvahu do budouc­na.

Bohužel, když se něco nepo­daří, čas­to zapíšeme před­stavu, že na to či ono nejsme dost dobří, a že nám to ani v budouc­nu nepůjde. A to je ten velký prob­lém.

Jedna jediná zkušenost vás může zaseknout na celý život.

Nikdo už neřeší fak­ta a okol­nos­ti, které k tomu ved­ly. Prostě si vaše hla­va zapíše, že vám příště před­loží obavu, kter­ou Vás „ochrání“, tedy zabrzdí.

A zabrzdit vás mohou i přesvědčení či vzorce jiných lidí. Od kterých čas­to můžete slyšet „nedělej to, to nezvlád­neš, to není nic pro tebe“, díky kterým si mys­lí, že vás ochrání. Jsou to ale jejich obavy, přesvědčení, které pochází z nich a nema­jí pravděpodob­ně nic společného s vámi.

V horším pří­padě žijete ve vztahu s part­nerem, který vás neustále ponižu­je, shazu­je sebevě­domí a vy si nakonec vybudu­jete přesvědčení, že nejste dost dobří, že neznáte vše, že jste hloupí apod. Jen kvůli tomu, že on svo­ji neschop­nost a frus­traci hází na vás.

(I na tom se dá poté pra­co­v­at a tyto přesvědčení nabourat.)

Záleží na tom, jak jste odol­ní, jak jste byli ušetřeni v dět­ství a hlavně, jestli si vůbec uvě­do­mu­jete, že jste otroky těch­to neg­a­tivních přesvědčení, která jsou čas­to neopod­stat­něná. A jak by vám bylo bez nich.

Toto uvědomění je v tomto případě klíčem k zámku od vrat z omezeného světa, v kterém se nacházíte.

Neumíte ten­to zámek sami otevřít? Nevadí, najděte porad­ce, ter­apeu­ta, který vám s tím pomůže.

Váš živ­ot může rázem nabrat nový poz­i­tivní směr!

Máte (jako vždy) možnost se rozhodnout.

I když i rozhodování je pro mno­ho lidí velkým tématem. Ale to by bylo zase o jiném článku.

Tak pře­ji hod­ně nových uvě­domění a energii v boji pro­ti neg­a­tivním přesvědčením.  

Chcete-li s tím pomoci, rád si s vámi o tom popovídám.