Kdo potřebuje navštívit vztahového poradce?

Je fascin­u­jící, kolik lidí si zvolí živ­ot v nespoko­jeném part­ner­ství, než by včas vyh­ledali odbornou pomoc. Mís­to toho, aby se obrátili na vzta­hového porad­ce a pra­co­v­ali na obnovení své lásky, čas­to skončí u rozvodového právní­ka a psy­choter­apeu­ta pro zvládání emo­cionál­ního stre­su a bolesti.

Nerozumím tomu, proč lidé nevsadí vše na jed­nu kar­tu, aby se znovu těšili na setkání s part­nerem a radost­ně se těšili z pří­tom­nos­ti toho druhého, mís­to aby pociťo­vali úzkost při samot­né myš­lence na setkání s ním.

Když se bavím s lid­mi a řeknu jim, čím se živím, čas­to se usmějí a řeknou: “To bychom asi také potře­bo­vali”. Je to někdy zře­jmé bez slov, ale přesto pokraču­jí ve svém neuspoko­jivém živ­otě, v atmos­féře plné napětí, která ničí jejich zdraví a poho­du.

Je smut­né vidět vztah, který ztratil svou jiskru a mís­to toho se ponořil do neustálého napětí. Lidé čas­to žijí spíše jako našt­vaní spol­uby­dlící než jako milu­jící part­neři. A to všech­no děla­jí pod zámink­ou, že to je pro dobro dětí. Ale jaký mod­el vztahu jim ukazu­jí? Možná by právě kvůli dětem měli udělat krok vstříc lep­ší­mu živ­o­tu a vyh­le­dat vzta­hového porad­ce.

Proč tomu tak je?

Možná se bojí, možná nevědí, kde hle­dat pomoc, nebo je možná zas­tavu­jí jejich vlast­ní obavy.

Muži čas­to odmí­ta­jí disku­to­vat o věcech, které ve vztahu nefun­gu­jí. Mají čas­to větší stra­ch z poc­i­tu sel­hání než ženy a ten­to stra­ch je vede spirálou k nespoko­jenos­ti.

Nespoko­jenost pak vede k chování, které ještě více odd­alu­je part­nerku, a muži vní­ma­jí vztah ještě více sex­uál­ně neuspoko­jivý.

Je smut­né vidět, jak nás naše ego, stra­chy a obavy někdy ovlá­da­jí.

Na druhou stranu, dobrý vzta­hový porad­ce tu není, aby soudil, ale naopak, je tu, aby ukázal, čemu by se měla věno­vat větší pozornost, co by moh­lo do vztahu přinést radost a jak vztah posílit. Může ukázat, jak se ve vztahu dohod­nout, jak do něj vrátit jiskru a jak v něm najít štěstí.