Tyh­le hodiny se nám odsypá­va­jí každé­mu.

 

S tím nic neuděláme, ale můžeme si uvě­domit, že v tom čase, který tady jsme a budeme, se můžeme cítit lépe či hůře.

 

  • Kolik lidí není spoko­jeno ve vztahu, kolik nadává na své zaměst­nání, příbuzné, křivdy apod. a nic s tím nedělá.
  • Kolik lidí se neustále vrací do min­u­losti k tomu, co již nezmění a mís­to “ter­apie“ si pustí zprávy, aby načer­pali ještě další neg­a­ti­va.
  • Kolik lidí ani neví, co je trápí, ale cítí, že jsou utrápení a nedaří se jim najít spoko­jenost.

 

Neměli bychom mít stra­ch z toho, že se nám čas na tom­to světě krátí, ale mělo by nás strašit, pokud jsme dobro­vol­ně v něčem dlouhodobě nespoko­jení a nic s tím neděláme.

 

Nejspíš nám to leze na zdraví a spoko­jenost, možná i do peněz, když si trau­ma léčíme alko­holem, cukrem, cig­a­re­ta­mi, prášky atd.

 

  • Přit­om exis­tu­jí lidé, kteří se daným tématem zabý­va­jí, kteří pracu­jí s lid­mi tak, aby se pak cítili lépe.
  • Jen si uvě­domit a přiz­nat, že by vás takové popovídání s někým neza­u­jatým moh­lo poz­i­tivně posunout a konat.

 

Hodi­lo by se vám zlepšit vztahy, vypoví­dat se, hle­dat ces­tu za větší spoko­jenos­tí, aby se vám ulevilo?

 

  • Je-li vhod, dom­lu­vme si schůzku.
  • U kávy či čaje vše probereme v klidu mé konzul­tační pra­cov­ny nebo si uděláme 2 hodi­novou procházku přírodou, kde bude dost času na pro­brání čehoko­liv.

Je to jen na vás, kam budete směřo­vat svo­ji budouc­nost. Jestli si poradíte sami nebo využi­jete něčí pomoc.

 

Jen neza­pomeňte, že čas se odsypává oprav­du rych­le a jak se říká „jaký si to uděláš, takový to máš“.