Je konzultace v lese, při chůzi, pro každého?

Nedávno jsem měl s klien­tem konzultaci v lese.

Taková konzul­tace se nehodí pro každého a ke každé­mu tématu.

Ale někdy, a pro něko­ho, může být prospěšná, vol­nější, obo­hacu­jící, jiná.

• V pra­cov­ně mám klid, tep­lo, ticho, pří­jem­né posezení a teplý čaj/kávu.
• Zatím­co v lese se neustále něco děje a teď v zim­ním období, je to i slušné vys­toupení z kom­fort­ní zóny.

Stu­dený vítr dorážel, občas­né sněhové krup­ky klepaly na bun­du, svěží vzduch okys­ličo­val mozek.

Tem­po chůze poma­lu pře­bíralo i tem­po hov­oru.

Něk­teré lesní křižo­vatky a nové ces­ty přináše­ly i nové myšlenky.

Rozdělání ohýnku a opékání špekáčků při­nes­lo jisté uvol­nění, ale téma hov­oru zůstá­va­lo stále chut­né.

Pohled do ohně uklidňo­val, tep­lo od něj, nové chutě a vůně napomáhaly ke zklid­nění emocí.

Když jsme se po návratu k autům loučili, vypada­lo to, že právě pro něj byla tato konzul­tace při procházce ideál­ní.

Chceš to také vyzkoušet nebo dáš přednost klidnému prostředí v mé konzultační pracovně?