Part­ner­ský vztah vyžadu­je citlivé naslouchání se schop­nos­tí porozumět názorům, poc­itům a přáním toho druhého.

Musíme být samozře­jmě ochot­ni pora­dit, ale jen když jsme o to požádáni. 

Větši­na z nás není příliš zvyk­lá naslouchat.

Pokud chceme, aby part­ner cítil, že jej máme rádi, budeme se to muset naučit.

V jed­nom průzku­mu se ukáza­lo, že průměrný jedinec vydrží poslouchat názo­ry druhého člově­ka pouze17s.

Pak jej začne přerušo­vat a vstupo­vat s vlast­ní­mi inter­pre­tace­mi.

Když jsem stu­doval Rogersovsk­ou psy­choter­apii, cvičili jsme 60min plného naslouchání / napo­jení.

Řeknu vám, že to je tedy fuš­ka. Člověk poté může být unaven ste­jně, jako by lezl na Sněžku.

A není to pro každého, to chápu.

Ale dovedete si před­stavit, kdy­by vás part­ner dokázal poslouchat i polov­inu toho­to času bez přerušování? I 1/6 toho­to času? Co všech­no byste vyko­mu­niko­vali, pochopili?

A jak je to jedinečné, když je něk­do s vámi celou hod­inu, aniž by vám hned nenamí­tal jiný názor, nepřerušo­val vás, nedá­val vám tam to jeho.

V mém jed­nom pro­gra­mu pouze hod­inu naslouchám, a pak teprve disku­tu­jeme nad zmíněný­mi situ­ace­mi.

To po vás nikdo nechce, ale uvidíte, že pokud budete v tom­to nad­průměrní (vydržíte víc jak 17s naslouchat) budete oblíbenější v kolek­tivu a lidé vás budou víc vyh­ledá­vat…

Jste v tom­to průměrní či nad­průměrní?